PF2009

Oslavme svátek,
který nelze zneužít žádnou ideologií,
oslavme svátek,
který se řídí zákony vesmíru,
oslavme Slunovrat.

Byl tu před námi a bude tu i po nás.

Hodujme, pijme a navštěvujme se
až do oslavy Nového roku, roku 2009.

Přejme si aby byl lepší, veselejší
a přinesl lidem něco užitečného.
Třeba rozum.

Balast I.

Ke stavebnici lze volitelně koupit balast, tedy litinovou zátěž vytvarovanou podle trupu lodě. Tak to jsem si nekoupil. Jednak jsem kolenovrt spořivý a potom jsem viděl, jak se dá udělat balast olověný. Olovo má o třetinu vyšší měrnou hmotnost, zabere tedy méně místa a těžiště bude níž. Co si více přát. Snad jen balast z ochuzenýho uranu ale to se asi blbě shání.
První krok je odlít vnitřek trupu. Abych vůbec sádru z trupu dostal, vyložil jsem stěny potravinářskou fólií. Výslednou matrici budu muset překytovat a přebrousit. Fólie se na ní podepsala víc než bylo zdrávo. Výsledek jsem trochu pokrájel a upravil. Matrice je o fous větší. Dle návodu má mít balast 11kg. Do formy naleju o něco víc a pak budu ukrajovat a okusovat podle vyvážení lodě. Rád bych nechal víc vzadu, podle zkušeností s jiným Atlantisem. Ten je vyvážen přesně do roviny a na zadní vítr reje čumákem a hrne vodu. Uvidíme, ještě nemám ani formu a až budu vyvažovat, to už bude skoro hotovo.

Kyblíček

Znáte to jistě všichni. Jakmile se dáte do kutění, dostaví se rodinní příslušníci a začnou vám snášet vše, co je potřeba spravit, slepit, zbrousit nebo svrtat. Od podrážek bot po bižuterii. Na mě vyšel rozbitý kyblíček. V tu chvíli není nic důležitější, jak kyblíček. "Furt si tam něco patláš, tak taky udělej něco užitečnýho". K tomu není co dodat.

Výztuhy

Celá paluba musí být na několika místech vyztužena. Pod palubou jsou 4 desky které jdou dobře přilepit leptacím lepidlem. Výztuha z profilu vedoucí středem paluby však leptat moc nejde a tak musí přijít na řadu epoxid. Hlavně se strefit přesně na střed a vlepit to rovně. Zrovna ve středu je hrbol spoje lodě a výztuha rovně nechce sednout. Naštěstí se zrovna dařilo. Pak už jen vyztužit okraje otvorů pro uchycení krytů. Tam jsem taky zatavil matičky. Zbývá spočítat kousky, přidal jsem tam 30 kousků, celkem tedy 113.

Kormidlo

Díky stavebnici nemusím kormidlo složitě páchat, stačí ho jen začistit. Je to masivní kus ABS na mosazném drátě. Na trup stačí nalepit sedlo a vše zabrousit. Do nejnižšího místa kýlu je třeba vlepit dřevěný špalík, aby bylo do čeho chytit vruty spodního uchycení kormidla. Až teď vím, že je nutné špalík chytit vteřiňákem a pak teprve zalít epoxydem. Jinak ta mrcha dřevěná vyplave.
Do trupu přijde vlepit pár kousků ABS pro uchycení kormidelního serva. Vypadá to trochu šišatě ale servo sedí dobře. Současně je třeba do trupu se zalepit trubičku, tedy futro pro kormidlo a poctivě to opatlat pryskyřicí. Oproti návodu nepřidělávám servo a kryty vruty ale do plastu jsem zatavil matičky. Na obrázku je to dobře vidět a všem to doporučuji. Takto bude vše snadno odundatelné a zastamdatelné.
Taky jsem spočítal díly, bez serva celkem 25, dohromady 83.

HDD Bruska

Tak na tuhle ptákovinu jsem narazil na serveru MO-NA-KO, konkrétně tady. Ještě jednou díky autorovi.

Vzhledem k tomu, že se celý život zabývám počítači, upřímně je nenávidím pro jejich nevyzpytatelné chování. Prostě celkově jsem tímto oborem postižen. O to víc mě pobavilo konečně smysluplné využití pevného disku.

Je třeba najít disk s vystouplou, zaoblenou skříní. Ty, které vypadají jako kvádřík jsou nevhodné. Na operačním systému a množství dat nezáleží. Disk stačí vykuchat a odříznout kus krytu. Jde to snadno, je to hliník.
U kamaráda jsem si ze silonu vytočil řemeničku, asi 2cm v průměru a v ložiskotechně zakoupil odpovídající "O"kroužek o průměru gumičky 3mm. Disk byl dvouplotnový a tak jsem hodil vymezovací kroužek dolů a obě plotny slepil vteřiňákem. Tím se plotna zpevnila ale asi to není třeba. Disk se točí tak, že při broušení tlačit netřeba. Nakonec jsem tam posadil starý vysloužilý motor, nejméně pětistovka to bude. Původně jsem to chtěl napájet počítačovým zdrojem ale ten řekl, že ne. Aby ne, ten motor kdysi odpálil 30A regulátor. Tak to napájím ze staré autobaterie. Na plotnu jsem lípnul brusný papír 240. Otáčky to má obrovské a přitom se to točí neskutečně klidně, daly by se na tom brousit komárům drápky. Celkové náklady: asi bůra za gumičku a poklep na čelo od kamarádů. Super cena.

Jinak, počítačový zdroj se taky hodil. Na dvanácti voltech dává 8A a to v pohodě stačí na malou mini vrtačku. Navíc, při přetížení vrtačky, třeba když se kousne vrták, tak spolehlivě vypne a počká, než vrtačku vyprostím. Zdrojů je taky všude dost. Dnešní skříně žádají nové zdroje a ty staré většinou počítač přežijí. Stačí jen na konektoru pro motherboard propojit zelený s černým, aby se zdroj sepnul, případně tam dát spínač. Nějaký počítačník vám poradí.

Motorový kastlík

Další etapa je prostor pro motor.
Jeden Atlantis tam má vlepenou kompletní krabičku a v ní pomocný motorek. Druhý který znám tam má jen zadní stěnu. Rozhodl jsem se pro kompromis. Motor nechci ale kastlík jsem tam vlepil. Možná tam je kvůli zpevnění trupu. Chtěl jsem ale využít prostoru a kladku na lana jsem dal až na zadní stěnu. Uvolním tak prostor na kormidlem a servem pro lepší přístup. Přední stěnu jsem musel nějak probourat a nakonec to řešil vykružovák na sádrokarton, byl nejblíž po ruce.
Trochu pozdě, tedy až po vlepení, jsem řešil šroub na uchycení kladky. Nakonec jsem matičku zatavil pájkou do kousku plastu. Průhledného, až budu honit šroubek úzkým otvorem zrcadla na zádi, bude se mi líp strefovat. Odřezek jsem máznul leptacím lepidlem a hup tam. Nemusím se bát odšroubovat očko i po zalepení zrdcadla.
Stejný způsob, tedy zatavení matiček do plastu, použiju i pro připevnění krytů palubních otvorů. To není z mé hlavy, okoukal jsem to na jednom z Atlantisů. V originálním návodu se do rohů vlepí jen odřezky ABS plastu a pak se kryty přišroubují samořeznými vruty. Proč tedy do toho odřezku nezatavit matičku a použít šroubky, určitě to vydrží víc. Naštěstí jsem si toho všimnul včas a svrtal a zatavil matky i do motorového kastlíku.

Nakonec jsem spočítal kousky napevno umístěné do lodě. Bez šroubků, které budou asi jiné to je dalších 17 kusů, celkem 58.

MASTER CUT

Zase jsem si udělal radost
Nejprve jsem si musel nechat poradit, čím vlastně krátit plaňky na palubu a nástavby. Výsledkem je udělátko zvané Master cut od firmy Amati. Funguje to perfektně, doporučuji všem začátečníkům. Také proto, že už musíte být velký machr, aby jste se tímto zranil. Zatímco lámacím nožem to jde velice snadno. To ostatně mohu potvrdit.
Master cut jsem našel na serveru pana Čejky: modelylodi.cz . Tam jsem zakoupil ještě nějaké ořechové plaňky na vylepšení paluby a krabičku modelářských špendlíků. Objednávka mailem, dobírka a rychlé vyřízení, takže proč bych zde nemohl udělat reklamu alespoň na špendlíkách, že.

Kloubový svěrák

Další radost spojenou s Atlantisem, kterou si ochotně dělám, je pořizování vercajku. Zakoupil jsem přes GM Electronic je N-PD-376 Víceúhlový svěrák. Přišel na 600,-, je robusní, stabilní, čelisti s gumou. Jen to přichycení k podkladu nic moc. Přísavka nedržela ani na dlažbě, na který jsem to fotil. Možná pečlivě očistit, navlhčit a mlasknout na sklo. Celkem mi to ale nevadí, na drobnější práce to je stabilní samo o sobě a když jsem přiřezával motorový kastlík, přichytil jsem si ho ke stolu malou svěrkou. Na řezání kolejnic mám ve sklepě velký dílenský svěrák.

Počet kusů

Máte tušení, z kolika dílů se taková stavebnice skládá? Já teda ne. Tak pro radost všem statistikofilům to spočítám. Budu brát za kus vše, co vezmu do ruky a vlepím, přišroubuju nebo jinak umístím do lodě. Pokud půjde o hotové servo, je to kus, trup lodě je taky kus, stejně jako matička nebo každá z více jak 230 planěk na palubu. Jsem opravdu zvědav, jaké hausnumero vyjde. Mimochodem, je vrstva barvy kus? Ještě si to nechám projít hlavou.

Kozičky, které jsem trochu vylepšil, jsou ze 72 kusů ale ty bych do celku nepočítal. Do lodě jsem zatím umístil 41 kusů. Možno sázet výsledek.

Vnitřek trupu

Začíná se vystrojením vnitřku.
Všechny díly jsou naseknuté v silném ABS platu. Někdy dá práci je vymordovat ven, rovné řezy se snadno odlomí, případně se projedou ostrým nožem.

Nejprve je třeba svrtat průvlak pro kotevní řetěz. V návodu doporučují vrtat malým vrtáčkem a pak díru projet na průměr 6mm. Naštěstí jsem našel kulatý pilník právě o tomto průměru a tak je díra přesná a tak šikmo, jak je třeba. Mezi díly najdete odpovídající trubičku. Chytil jsem to vteřiňákem a zalil epoxidem. Dole to seříznu a zabrousím do roviny s trupem a nahoře až po položení paluby.


Boční díly středové části slouží k upevnění baterií, přijímače a další elektroniky, třeba včetně serva pro zvedání pomocného motoru. Ten já dělat nebudu ale díru jsem tam udělal, možná se bude hodit. Zrovna tak s otvory pro baterie je otázkou, jak je využiju. Na několika obrázcích jsem viděl baterie položené rovnou na balastu, asi pro snížení těžiště ale nerad bych nechal baterie ležet ve vodě. A ta se vždycky do lodě nějak dostane.

Dobrou zkušenost jsem udělal s jednosložkovým, leptacím lepidlem na ABS. Drží to perfektně a je to pohotový, rychle se s tím pracuje. Lepil jsem tak desky k sobě a boční desky v středním a předním otvoru. Jen je třeba spodní hranu přibrousit do sklonu boku lodi. Přesto jsem hranu styku desky s spodním bokem zalil epoxidem. Jen pro jistotu.

Musel jsem si pochválit kozičky, loď se dá do nich dá položit otočená o 90 stupňů a to je třeba pro zalití epoxydem. A pochválit si to musím, neb to nikdo jiný neudělá a za chvíli by mě to přestalo bavit, že :-)

Kozičky

Víte jak to dělá bulvár? Nejdůležitější je titulek.

První co jsem dle návodu postavil byl stojánek. Jsou nabídnuty dvě varianty, pevný stojánek s výřezy pro kýl, ve kterém se loď ani nehne nebo kozičky s tkalounem, ve kterém se válí loď. Rozhodl jsem se pro kozičky neboť si v tom mohu loď natočit jak potřebuju.

V závěru stavby je asi upravím podle stavitele jiného Atlantise. Kozičky ponechal ale místo tkalounu tam má loď upevněnou napevno a podložený kýl. Loď se v tom ani nehne a její váha je líp rozložená.

Pomoc s plány

Máte li doma kočku která se občas rozhodne poctít vás svou přízní, občas to vypadá takto:

Spousta jeptišek ...

Právě jsem počítal jeptišky, nevěříte?

Tak tedy od začátku. Moje angličtina je dost chabá. K lodi je manuál v několika jazycích. Většinou pro mě nečitelných neb patřím k generaci, která maturovala z ruštiny. Tak tedy angličtina.
Rozhodl jsem se si to "usnadnit". Prohnal jsem přes 10 stran scannerem a OCR, tedy programem na rozpoznávání texu a nakonec automatickým překladačem.

Těžko si dovedete představit, jaké hámotiny z toho vylezly. Správně jsem se rozhodl, že se stavbou budu bavit a opravdu, funguje to! Papíry mám položeny vedle sebe, vlevo koukám do angličtiny, kterou chápu asi tak z jedné třetiny. Vpravo český překlad, který se taky dá pochopit sotva ze třetiny. Přijít na zbylou třetinu obsahu návodu je právě to zábavné a napínavé. Máte rádi křížovky?

Naštěstí jsou k tomu tři oboustranné listy plánů, jeden z nich je číslovací plán předsekaných dílů, takže se dá leccos pochopit. Dále to vypadá, že pytlíky s bižuterií jsou roztříděny podle jednotlivých etap. Také jsem toho hodně okoukal od majitelů zbylých dvou Atlantisů, ke kterým mne občas pustí. Začínám se v tom polehoučku orientovat ale nebudu spěchat. Není to
rychlostavba ale terapie a chci si to užít.

Jo, ty slíbené jeptišky. Scanner scanoval, OCR se to snažil rozpoznat. Všude jsou rozměry uváděné v milimetrech a to třeba takto: 20 m.m. OCR se snažil prostřední tečku přiřadit písmenu a mnohde z "m.m" udělal graficky velmi podobné "nun". A to je, jak známo, anglicky jeptiška nebo řeholnice a překladač je všude poctivě doplnil. Tu jich je 5, tam zase dvacet, jen v několika dírách jich je 1,5 a to už mě docela mate.

Rozbalení

Taky máte rádi vánoce?
Já a moje kočka jo. Spíš než vánoce mám rád rozbalování krabic kdykoliv. Já se v tom rád hrabu a kočka do krabic ráda skáče. Tak se stalo i dnes.

S tímto představením se lopotím z jednoduchého důvodu. Málokdo si koupí stavebnici lodě za velké peníze jen na základě jednoho obrázku, který viděl na internetu. Nikde se toho moc nedozvíte, nemáte jak zjistit, co stavebnice obsahuje a v jakém to je stavu. Proto tento popis. Třeba to někoho vyprovokuje ke koupi a bude na vodě s kým závodit. Pokud se NSS A a NSS B budou o Atlantis přetahovat jako dosud, nezbude nám nic než závodit mezi sebou. A ve třech je to blbý.

Takže, domu si dovlečete škatuli velkou jako rakev na přerostlýho trpaslíka. Je vhodné si na to vzít auto, nejlépe kombíka. Do tramvaje bych to netahal. To co najdete uvnitř, to je zhruba popsáno ve třech níže položených příspěvcích. Taky z toho pochopíte, že o účelu poloviny věcí vím prdlajs ale o to více mě to začíná bavit.

Rozbalení 1134

Nejmenší škatulka, pouhých kapesních 10 x 27 x 6 cm

Obsahuje "FITTINGS SET", tedy spoustu serepetiček k dozdobení nástaveb lodi. Kromě plastového kormidla a záchranných kruhů, výlisku člunu a dalších tam najdete i kování oken, kotvu, žárovky pozičních světel, lucerničky a hromadu sloupků zábradlí. To dříví bude asi na podpal. Jen tu německou vlajku asi nevyužiju.

Rozbalení 1133

Střední krabička 23 x 52 x 9 cm obsahuje samé dříví, tedy "WOOD FITTINGS SET".

Jedinné, co jsem bystře pochopil, je větší svazek na palubu. K čemu je to dlouhé je mi zatím záhadou.


Tři desky, prosekané a z jedné strany barvené, dokonce proužkované budou zřejmě na nástavby. Ta bílá deska s hnědou dýhou... to sladké zjištění mě teprve čeká.

Rozbalení 1130

Hlavní, nejdůležitější krabice má úctyhodných 44 x 146 x 39 cm.
Jak vidno, do tramvaje nevhodné.

Plachty, v obalu z kartonu, zabírají celou plochu krabice. Pokusil jsem se je vyfotit ale foťte si nevhodným foťákem za nevhodných světelných podmínek a hudrování rodiny bílé plachty na bílém podkladě. Když už z toho něco vytáhnete, posadí se vám na fotografovaný objekt zvědavá kočka. Plachy jsou v podstatě hotové, mají i provléknutá lanka, chybí jen nalepit výztuhy.

Trup je nepřehlédnutelný. Je třeba začistit nějaké otřepy ale jinak je dokonalý. Na jednom snímku jsem si dovolil závěs kormidla. Protikus a kormidlo se nalézá o pár pytlíků dál.


Nástavby jsou z čirého plastu a jsou na nich naznačeny i středy oken. Další, nasekaná deska je nejspíš pro kryty otvorů v palubě. (laický odhad)

Bílý plast na příčky v lodi a vyztužení trupu. Na co je to dřevo zatím nevím.

Všechno dlouhé je pohromadě, stěžně, ráhna, mosazné dráty na zábradlí a pak spousta dalších dlouhých věcí z plastu, kovu a dřeva. Dochází mi jaké dobrodružství mě čeká.
Jsou tam taky plastové boky (snad se časem dozvím, jak se to správně jmenuje), do kterých je třeba vykousat podlouhlé díry, aby měla voda z paluby kudy utéct.

Toto ohnuté ráhno drží tu kontraverzní plachtu, která zvedá ostatním plachtařům tlak.

Pak je tu několik pytlíčků, které se blbě fotí. Přesto jsem se je nedovážil vysypat, už bych to dohromady nedal. Opravdu je mi dost věcí záhadou. Spousta šroubků, matiček, tyček a serepetiček. Vy odborníci asi budete vědět na co je to dobré. To, že to patří k lodi a že to tam musím dát když už jsem si to zaplatil, to je jedinné co teď vím.

Zakoupeno

A je to jisté. Loď je objednána a zaplacena.
V Jablonci nad Nisou je firma Rapid servis s.r.o.
Vypadá sice jako opravna náklaďáků ale nesmíte se těmito mimikry nechat zmást. Našel jsem tam nadšence a znalce, které v běžném obchodě stěží najdete. Loď je tedy zaplacená a první dva sety jsou už tady v Jablonci. Třetí je na cestě z Německa. Odolal jsem pokušení odtáhnout první dvě krabice domů a půjdu si až pro komplet. Těžké odolávání, to mi věřte.

Poslední úvod, pak už to opravdu začne

Tak, a jsem u smyslu tohoto blogu.
To co jsem ještě neřekl je to nejdůležitější. Chci si Atlantis postavit, nechci koupit hotovou hračku. Zatím jsem ve fázi těšení, škudlení peněz a přesvědčování rodinného rozpočtu, že to přežije. Počítám s tím, že i s rádiem to přeleze 20kkč.

Poté, až bude stavebnice doma, opatrně to rozbalím a udělám první fotku. Od té chvíle bych si rád vše poznamenával sem, fotil do galerie a pokud to bude mít smysl, povolím u tohoto blogu zveřejnění. Takže, pokud to čtete, první problémy jsem překonal a dal se do stavby této nádherné lodi.

Už teď odhaduju, že to budu stavět celou zimu, pravděpodobně několik zim. Musím na vile ještě předělat několik místností, postavit krb, upravit zahradu, spravit omítku, vyřešit kanalizaci a dodělat asi milión drobností. Stavba tedy bude jakýsi barometr mého volného času. Pokud blog skončí nedopsán a loď nedostavena, tak mě švihlo, kleplo, nebo jsem se zbláznil.

Pár obrázků

Nabízím k shlédnutí pár obrázků pořízených na akcích Modrá stuha a Jablonecká kotva, kde jinde než v Jablonci nad Nisou v srpnu roku 2008. Tento Atlantis vlastní můj kamarád a postavil ho opravdový mistr. Je na něm hodně vychytávek, které bych rád oprásknul, tedy, rád se něco naučím od těch co tomu opravdu rozumí. Díky pánové. Proti nim jsem začátečník a břídil ale nemíním tak umřít.

Tak tady je ta krásná loď:

Jak se k Atlantisu dostat?

Jak se k Atlantisu dostanete vy, to to záleží na vás. Níže máte odkaz na Robbe nebo vám strejda Google poradí, kde ho sehnat u nás. Já vám mohu jen lehce doporučit, jen co si jej koupím. Mezi modeláři je Atlantisů míň než málo. Zatím vím o dvou a oba jsou v jedné vile v Jablonci nad Nisou. Pokud víte o dalším, nebo jej chcete postavit, dejte vědět.

Když už jsem si vyjasnil, že Atlantis chci, musím někde na něj splašit oběživo. Rodině jsem ochuzení rozpočtu vysvětlil celkem logicky - potřebuju si fyzicky i psychicky odpočinout. Už jsem se dost nadřel na svém modelu 1:1. Jsem totiž majitelem velké a staré secesní vily. Příliš velké, sto let staré vily. Zatím mě to stálo vše co jsem vydělal a vzhledem k tomu, že jsem k velikosti vily vydělal málo, vše si dělám sám. Doost jsem se na tom nadřel a ještě nadřu. Sežere to opravdu všechnu volnou energii a čas. Proto mi přátelé doporučují zatáhnout za záchrannou brzdu a pořídit si Atlantis.

Atlantis, kromě toho, že se mi opravdu líbí si chci pořídit proto, že se mám kam jít podívat, jak to postavili opravdoví mistři. A pak taky proto, když vidím, kolik lidí štve, že je to dobrá a rychlá loď.

TTD

Atlantis vychází z lodě dlouhé 28 metru, z roku 1935. Víc se mi zatím nepodařilo zjistit. Kdyby jste někdo věděl, která to je, sem s tím.

Základní parametry modelu:

• Hmotnost: 17500 g
• Šířka: 340 mm
• Výška: 1730 mm
• Poměr: 1:20
• Délka: 1380 mm
• Plocha plachet: 85,5 - 114 dm²
• Ponor: 240 mm

Výrobce modelu je Robbe modellsport

Proč Atlantis?

Protože jsem se zamiloval, to je po dvaceti letech manželství snad už beztrestný, ne?

Moje manželka je stále na prvním místě, patřím mezi šťastně dlouhoženaté, v naší době trochu perverzní a nezvyklé, ale tak to je a nehodlám to měnit.

Zamiloval jsem se do zvláštní lodě, dvoustěžňového, 1,4 metru dlouhého škuneru. Zvláštní proto, že je tak trochu mezi zažitými kategoriemi lodních modelů. Dokonce natolik, že ani jedna skupina Atlantis ve své kategorii nechce. On je totiž dobrý, rychlý a vůbec se mi líbí.

Jak já vidím Atlantis?
- není to přesná kopie stávající nebo historické lodě. Není to vyšperkovaný model, má zjednodušené hliníkové stěžně, moderní plastový trup. Přesto je to velmi pěkná loď. Paluba a nástavby ve dřevě, doplňky, dobře udělané plachtoví. Na pohled moc pěkná loď.
- není to závodní, očesaná, na pohled ošklivá loď. Přesto je ale velmi rychlá a se závoďáky dokáže velice dobře držet krok. Rychlá, vysoké plachty a taky dost těžká. Oproti závodním díky své hybnosti dokáže přejet setrvačností dost velká hluchá místa. Tam kde jiné lodě na nestálém větru stojí nebo se motají, Atlantis vítězí.

Úvodem

Proč vlastně blog? To bych taky rád věděl.
Rozhodl jsem se jednak vyzkoušet blogování na internetu. Dobrá tedy, česky, zveřejňování krátkých příspěvků, rádoby vtipných historek a nezajímavých fotografiích na internetu. Za pomocí technologie blogu by to mohlo jít nejsnáze.