Velké Dářko je poměrně veliký rybník poblíž Žďáru nad Sázavou. Leží dost vysoko, přes 600 m.n.m na Českomoravské vrchovině. Kousek za hrází je pěkný jachtařský kemp a v něm nás čekal organizátor této akce - Michal Medvěděv. Tím začala jedna z nejlepších letošních akcí.
Michal nás přivítal, zamával rukama a prohlásil, že se jde na pivo. O něčem takovým se s místním znalcem nediskutuje. Přešli jsme hráz, nechali si natočit, zasedli pod slunečník a přiletěly první kapky. Z hospody jsme pak sledovali vydatný slejvák a odchytávali další účastníky akce. Stejná situace se opakovala další den. Michal zavelel směrem k hospodě pod záminkou oběda a jen co jsme se usadili, byl tu slejvák i s krupobitím. Dokonale načasované. Toliko k dešti.
Další poznámka je k větru. Ve čtvrtek jsme lodě posadili na vodu, odstrčili a měřili, která dojede nejdál. Nefoukalo. Nefoukat víc by znamenalo, že by vítr musel couvat. Trochu se pohybovaly velké lodě Karla Egrta a Michala Medvěděva. Jediná loď která opravdu jela byl Endevaour Milana Kroupy. Spousta lidí tam fotila zrdcadlové odrazy lodí na dokonale rovné hladině. Byl to takový nervák, že mě ani nenapadlo dojít pro foťák.
Něco k vlnám. Už v pátek večer, když už to vypadalo na zabalení, se zvedl vítr a s ním nádherné vlny. V pátek a v sobotu se nám Dářko odměnilo tak jak je tam prý obvyklé. Vítr a velké vlny. Lodě přes ně doslova skákaly. Pokud se chytla vlna podél, loď po ní surfovala několik metrů. Na poježdění to byl opravdu zážitek. Se závoděním to už bylo horší. Tam už se nedalo tvrdit, že právě tohle jsem měl v plánu. Dvakrát jsem tam těžce zakufroval u levé bóje. Dvakrát nepoučitelně stejná blbá chyba, stál jsem u bóje jak vidle v hnoji, houpal jsem se ve větru a nemohl se odtamtud dostat. To je na tříkolový závod dost velký kiks. Taky jsem si vysloužil hudrování od těch, které jsem zablokoval. No, příště to snad bude lepší.
Celkem, abych to shrnul. Perfektní místo, relativně slušné počasí, výborná parta a neúnavný vypravěč, hlavní organizátor plachetničkářů, jídla, pití a počasí - Michal Medvěděv. K tomu se dá připočítat návštěva kolegů ze Slovenska, žranice kuřecí i uzenožebrová. Dobré pivo a poctivý rum. Už jen to, že tam v jednu chvíli bylo na vodě 19 plachetnic hovoří jasně. Stálo to za to a těším se na příští akci!
středa 8. července 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)