První krok je odlít vnitřek trupu. Abych vůbec sádru z trupu dostal, vyložil jsem stěny potravinářskou fólií. Výslednou matrici budu muset překytovat a přebrousit. Fólie se na ní podepsala víc než bylo zdrávo. Výsledek jsem trochu pokrájel a upravil. Matrice je o fous větší. Dle návodu má mít balast 11kg. Do formy naleju o něco víc a pak budu ukrajovat a okusovat podle vyvážení lodě. Rád bych nechal víc vzadu, podle zkušeností s jiným Atlantisem. Ten je vyvážen přesně do roviny a na zadní vítr reje čumákem a hrne vodu. Uvidíme, ještě nemám ani formu a až budu vyvažovat, to už bude skoro hotovo.
Znáte to jistě všichni. Jakmile se dáte do kutění, dostaví se rodinní příslušníci a začnou vám snášet vše, co je potřeba spravit, slepit, zbrousit nebo svrtat. Od podrážek bot po bižuterii. Na mě vyšel rozbitý kyblíček. V tu chvíli není nic důležitější, jak kyblíček. "Furt si tam něco patláš, tak taky udělej něco užitečnýho". K tomu není co dodat.
Celá paluba musí být na několika místech vyztužena. Pod palubou jsou 4 desky které jdou dobře přilepit leptacím lepidlem. Výztuha z profilu vedoucí středem paluby však leptat moc nejde a tak musí přijít na řadu epoxid. Hlavně se strefit přesně na střed a vlepit to rovně. Zrovna ve středu je hrbol spoje lodě a výztuha rovně nechce sednout. Naštěstí se zrovna dařilo. Pak už jen vyztužit okraje otvorů pro uchycení krytů. Tam jsem taky zatavil matičky. Zbývá spočítat kousky, přidal jsem 
tam 30 kousků, celkem tedy 113.
Do trupu přijde vlepit pár kousků ABS pro uchycení kormidelního serva. Vypadá to trochu šišatě ale servo sedí dobře. Současně je třeba do trupu se zalepit trubičku, tedy futro pro kormidlo a poctivě to opatlat pryskyřicí. Oproti návodu nepřidělávám servo a kryty vruty ale do plastu jsem zatavil matičky. Na obrázku je to dobře vidět a všem to doporučuji. Takto bude vše snadno odundatelné a zastamdatelné.
Vzhledem k tomu, že se celý život zabývám počítači, upřímně je nenávidím pro jejich nevyzpytatelné chování. Prostě celkově jsem tímto oborem postižen. O to víc mě pobavilo konečně smysluplné využití pevného disku.
U kamaráda jsem si ze silonu vytočil řemeničku, asi 2cm v průměru a v ložiskotechně zakoupil odpovídající "O"kroužek o průměru gumičky 3mm. Disk byl dvouplotnový a tak jsem hodil vymezovací kroužek dolů a obě plotny slepil vteřiňákem. Tím se plotna zpevnila ale asi to není třeba. Disk se točí tak, že při broušení tlačit netřeba. Nakonec jsem tam posadil starý vysloužilý motor, nejméně pětistovka to bude. Původně jsem to chtěl napájet počítačovým zdrojem ale ten řekl, že ne. Aby ne, ten motor kdysi odpálil 30A regulátor. Tak to napájím ze staré autobaterie. Na plotnu jsem lípnul brusný papír 240. Otáčky to má obrovské a přitom se to točí neskutečně klidně, daly by se na tom brousit komárům drápky. Celkové náklady: asi bůra za gumičku a poklep na čelo od kamarádů. Super cena.
Jeden Atlantis tam má vlepenou kompletní krabičku a v ní pomocný motorek. Druhý který znám tam má jen zadní stěnu. Rozhodl jsem se pro kompromis. Motor nechci ale kastlík jsem tam vlepil. Možná tam je kvůli zpevnění trupu. Chtěl jsem ale využít prostoru a kladku na lana jsem dal až na zadní stěnu. Uvolním tak prostor na kormidlem a servem pro lepší přístup. Přední stěnu jsem musel nějak probourat a nakonec to řešil vykružovák na sádrokarton, byl nejblíž po ruce.
Trochu pozdě, tedy až po vlepení, jsem řešil šroub na uchycení kladky. Nakonec jsem matičku zatavil pájkou do kousku plastu. Průhledného, až budu honit šroubek úzkým otvorem zrcadla na zádi, bude se mi líp strefovat. Odřezek jsem máznul leptacím lepidlem a hup tam. Nemusím se bát odšroubovat očko i po zalepení zrdcadla.
