Tímto jsem vyřešil dlouhé přemýšlení o povrchové úpravě dřeva. Teda, vyřešil jsem přemýšlení ale ne tak výsledek. První problém byl se samotnou pokládkou paluby. Stále mi malinko přečníval černý papír mezi plaňkami. Nasákl lepidlem a byl tvrdší jak dřevo. Nešlo to zbrousit. Co šlo jsem seříznul a zbytek brousil. Černý prach se sice dostal do dřeva ale dalším broušením se to pěkně vyčistilo. Místo původně zamýšleného polyuretanového laku jsem použil tekutý vosk, lehce obarvený, aby příliš světlý smrk nějakou barvu dostal. Bohužel, po zaschnutí prvního nátěru se ve dřevě objevilo víc chyb, než jsem čekal. Pokusil jsem se to brousit a jedinné, čeho jsem dosáhl bylo srovnání povrchu, papír už nevyčnívá. Barevně se však palubu nepodařilo srovnat, kam se jednou dostane vosk, to se už nezbrousí.
Přišel na řadu další nátěr, lehké přebrousení a opět nátěr. Paluba není jako super nová, lze na ní najít škrábance a tmavší místa. Prostě taková patina déle používané paluby. Nebylo to chtěné ale musím se s tím smířit. Z dálky to ale vypadá docela pěkně. Zároveň jsem si srovnal v makovici další barevné provedení. Podle tmavého ořechu namícháme barvu na stěžně a také na vršek štítnice. Všechno ostatní kovové, tedy úchyty, doplňky a třeba zábradlí bych rád nechal ve zlaté, tedy v mosazi. To znamená leštit a lakovat. Snad se to povede.
Tímto jsem vyřešil dlouhé přemýšlení o povrchové úpravě dřeva. Teda, vyřešil jsem přemýšlení ale ne tak výsledek. První problém byl se samotnou pokládkou paluby. Stále mi malinko přečníval černý papír mezi plaňkami. Nasákl lepidlem a byl tvrdší jak dřevo. Nešlo to zbrousit. Co šlo jsem seříznul a zbytek brousil. Černý prach se sice dostal do dřeva ale dalším broušením se to pěkně vyčistilo. Místo původně zamýšleného polyuretanového laku jsem použil tekutý vosk, lehce obarvený, aby příliš světlý smrk nějakou barvu dostal. Bohužel, po zaschnutí prvního nátěru se ve dřevě objevilo víc chyb, než jsem čekal. Pokusil jsem se to brousit a jedinné, čeho jsem dosáhl bylo srovnání povrchu, papír už nevyčnívá. Barevně se však palubu nepodařilo srovnat, kam se jednou dostane vosk, to se už nezbrousí.
Přišel na řadu další nátěr, lehké přebrousení a opět nátěr. Paluba není jako super nová, lze na ní najít škrábance a tmavší místa. Prostě taková patina déle používané paluby. Nebylo to chtěné ale musím se s tím smířit. Z dálky to ale vypadá docela pěkně. Zároveň jsem si srovnal v makovici další barevné provedení. Podle tmavého ořechu namícháme barvu na stěžně a také na vršek štítnice. Všechno ostatní kovové, tedy úchyty, doplňky a třeba zábradlí bych rád nechal ve zlaté, tedy v mosazi. To znamená leštit a lakovat. Snad se to povede.
Žádné komentáře:
Okomentovat