pondělí 16. února 2009

Lakování trupu I.

Došlo na lakování trupu. Moje původní představa, že to stříknu sprejem vzala za své. Kamarád, který mě také částečně do Atlantisu uvrtal je totiž kromě modeláře také autoklepmíř a lakýrník. Je jasné, že tady by mi nějaké popatlání sprejem neprošlo, hluboce bych se styděl a nemohl mu na oči.

První tři vrstvy kytu jsem spáchal a zabrousil doma. Hlavně u lišty kormidla bylo hodně potřeba. Pak jsem s tím hrdě napochodoval do autodílny. Další dvě vrstvy byly už kvalitnějším kytem a pod odborným dohledem. Další kyt rovnal už jen drobnosti. Pak na to přišel nástřik čímsi, co lépe spojí plast s barvou. Alespoň tak jsem to pochopil. Na to šel šedý plnič, ten nám ukázal věci! Kdejaká drobnost vylezla. Opět kyt, tentokrát už jemný a broušení 400 pod vodou. Teda broušení, něco jsem tam šmrdlal a až profík mi ukázal, jak a kde se musí přitlačit. Samozřejmě, on je lakýra a musí si vydělat. Když už jsem se začal prsit, jak jsem to pěkně vybrousil, vzal lampu a začal tužkou malovat co nebylo dosud vidět. Zbytek pohladil rukou a opět našel nerovnosti. nakonec, když už se mi to zdálo býti dokonalé prohlásil "jo barva, ta to teprve ukáže...". Pro jistotu nechám další postup v jeho rukou, budu snad jen trochu remcat ale na to je ostatně u mě zvyklý.

Žádné komentáře:

Okomentovat