Jedna výhoda stavebnice je v tom, že spousta věcí je připravených. Plastový proužek stačí svrtat, vyřezat štěrbiny pro odtok vody, seříznout špici, zbrousit aby konce k sobě dokonale sedly. Pak to uchopíte a snažíte se napasovat na loď. Jde to blbě, je to živý. To co napoprvé vypadalo jako snadný úkol končí tak, že se oba plastové boky vymrští, praští vás přes čumák a zapadnou za stůl, odkud nejdou snadno vyšťourat. Pokud se tak stane po páté, naleznete se ve stavu křepčícího děrviše dupajícího sounož po kyblíku s odpadem.Ale, co bych to dramatizoval, je tam. Jistí to 12 samořezných šroubků se zapuštěnou hlavou, vteřinové lepidlo a z vrchu je štěrbina zalita epoxidem. Víckrát ale pružnou nepodajnou věc na nepravidelnou kulatou přidělávat nechci.
Na lodi přibylo pár kousků, 369+14=383 ks
Žádné komentáře:
Okomentovat