První, co jsem řešil, velmi dlouho řešil, byl způsob pokládky. Už jsem si ujasnil, že dle originálu to nebude, chci tam spáry. Další byla barevnost ke které jsem se nechal inspirovat jedním britským Atlantisem. Takto vypadá jeho paluba po několika vrstvách nátěru.Rozhodl jsem se proto zkombinovat světlý smrk s tmavým ořechem. Jsou mi naprosto jasné budoucí připomínky, že se takto barevně paluby nedělají, nekombinují a že je to celé nesmysl. Budiž. Jednak jsem ale nenašel nikde obrázek paluby opravdového vzoru Atlantisu a druhak je mi to jedno, protože takto se mi to líbí. Kombinací s tmavým ořechem dostala paluba šmrnc a zvýraznil se tak nádherný tvar lodi.
Lepidlo, toť také otázka. Nakonec jsem zvolil vteřiňák, neboli prstolep. Plaňky se totiž musí prohnout a rukama se dají chvíli udržet. Při použití jiného lepidla bych to musel fixovat, špendlíky do plastu se musí nahřívat a navíc, některá prohnutí se musí držet vší silou a to špendlík neumí. Zkusil jsem také dle rady dlouhou plaňku namočit, vytvarovat, zafixovat, nechat uschnout ... a prd. Jak jsem očekával, málem mi to vystřelilo oko, ořech nepřemluvíte. Tak musel natvrdo a na vteřiňák. Smrkové plaňky se zase ohýbaly ochotně, stačilo je pár vteřin dobře podržet.Jediná zrada na kterou jsem za chvíli přišel, byla nepřilepit si obě ruce naráz. Jedna ruka se dá za pomocí druhé odříznout žiletkou ale po přilepení obou si nosem na mobilu číslo pomoci nevyťukáte.
Ten ořech mi pomohl i v tom, že se dodává v metrových kusech. Vyřešilo mi to pokládku první plaňky, nejvíce prohnuté podél okraje trupu. Vytvarovat ten táhlý oblouk pomocí 25cm kusů by byl pěkný opruz. K takto vytvarovanému oblouku se už ty krátké přikládaly lépe.Prostřední plaňku jsem položil přesně ve středu lodi. Měřil jsem to však podle výlisků otvorů. Až po položení krajního ořechu jsem přišel na to, že ty otvory uprostřed lodi nejsou přesně uprostřed ale letí k jedné straně o 1 - 2 mm. Budu tedy plaňky brousit po délce abych to dohonil a vyšly mi stejně.
Na obrázkách to zatím vypadá ošklivě díky přečnívajícímu papíru ale zkusil jsem ho seříznout dlátkem a vypadá to nadějně. Pak už jen týden brousit a bude to taneční parket.
Žádné komentáře:
Okomentovat